KRAJINAMI
VÍNA - 2012
Věra Klásková
& spol.
Obsah:
Přes Alsasko do Francie
Auxerre (1)
Auxerre (2)
Jižní Burgundsko
Zámky a víno
Znovu na Jih
Bleší trh a varhany
Do Paříže!
Paris, Moulin Rouge
Versailles
Pontigny a Lindry
Lucembursko
Mosela a Lucemburk
Clervaux a Vianden
Do Porýní
Hrady na Rýnu
Domů

MAPA   >>>>>
DO PAŘÍŽE!
Z Auxerre jsou to do Paříže po dálnici A60 dvě hodiny jízdy autem. Netrvalo tedy dlouho a spatřili jsme v dáli eiffelovku. Měl jsem z Googlu perfektně připravené mapky dojezdu k hotelu a podařilo se mi navigovat správně až na obchvat kolem centra města, pak nastal problém. Silnice vedla v zářezu, takže nebylo vidět kde jsme. Věděl jsem, že se musí sjet do centra poté, co se projede tunelem. Projeli jsme něčím, co vypadalo jako tunel. Odbočili jsme. A ocitli jsme se na nábřeží Seiny, na Kennedyho bulváru proti Eiffelově věži! Vytáhl jsem své plánky, smrtelně se opotil a navigoval. Jediným řešením byl přímý útok směr Triumfální oblouk po Avenue Kléber. Pak už stačilo jenom obkroužit ten OBLOUK a trefit na čtvrtou odbočku, Av. Hoche. Tentokrát se smrtelně opotila Věra. Kolem toho náměstí se totiž jezdí asi v šesti proudech. Na dlažbě není nic vyznačeno. Všichni troubí a jedou nejkratším směrem k cíli. Zocelili jsme se v boji a pochopili jsme, jak to Francouzi dělají: koukají jenom dopředu a naprosto respektují všechny před sebou, a když mají pocit, že by mohli někoho ohrozit, troubí! V Čechách se troubí, když se někomu chce vynadat. :o( Jeli jsme přímo k cíli, troubili - a už jsme u hotelu! Prý se tu může parkovat. Teoreticky ano, prakticky ne. Obkroužili jsme blok a objevili jsme hned za rohem na Rue des Batignolles toto. Šup pod zem a autíčko bylo v teple a v bezpečí. Aby ne, za ty prachy! Ubytovali jsme se a okamžitě vyrazili do víru velkoměsta. Po obědě v nedaleké restauraci (kupodivu ne dražší než v Burgundsku) jsme zjistili, že bydlíme hned vedle významných míst: kino Pathé, náměstí Clichy s obrovitou koulí a o kus dál známý mlýnek. A Pigalle a secesní stanice metra a kuriózní benzínová pumpička přímo na bulváru. A unavený občan před obrovskou soustavou obchodů s hudebními nástroji. Protože jsme na Montmartru, nezbývá než vylézt na proslulý kopec. Pěkně kolem moderního kostela Saint-Jean-de-Montmartre, pak po schodech stále nahoru. Už se těšíme na stánky pařížských umělců a úžasnou atmosféru, kterou známe z filmů. Všechno je jinak! Podivné lokály, davy turistů, desítky karikaturistů, kteří kreslí všichni stejně, pouhý kšeft. Tak ještě kus do kopce ku chrámu! Míjíme známý kabaret a už jsme tu. Bazilika Sacré Cœur (více ZDE). Zvláštní stavba z přelomu 19. a 20. stol. se zvonicí, kde bydlí devatenáctitunový zvon Savoyarde. Uvnitř se nesmí fotografovat, všude davy lidí. Takže rychle: proslulé schody s proslulým rozhledem a rychle pryč. Dolů kolem stylových obchůdků, domů, které jsou si podobné jako vejce vejci, a kolem hřbitova, na němž jsme viděli hrobku se zajímavým jménem: Rodina Mikulska.
¤
Zpět do útulného hotýlku. Koberce na schodech jsou trochu potrhané, sociální zařízení jest nejmenší, co jsme kdy viděli (při kakání je nutno podpírat bradu o umyvadlo), elektroinstalace je úsporná: i v koupelně jsou jen holé žárovky. Hlavně, že v posteli bylo útulno, zvláště po zdařilé premédocaci...
10. července


PARIS


Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Ondřej Pour

Zpět na stránky: