KRAJINAMI
VÍNA - 2012
Věra Klásková
& spol.
Obsah:
Přes Alsasko do Francie
Auxerre (1)
Auxerre (2)
Jižní Burgundsko
Zámky a víno
Znovu na Jih
Bleší trh a varhany
Do Paříže!
Paris, Moulin Rouge
Versailles
Pontigny a Lindry
Lucembursko
Mosela a Lucemburk
Clervaux a Vianden
Do Porýní
Hrady na Rýnu
Domů

MAPA   >>>>>
VERSAILLES
Zpátky do Auxerre jsme to vzali přes Versailles. Na fotografii vidíte frontu, kterou je třeba protrpět, i když máte vstupenku z internetu v ruce. Mezi Japonci není moc velká pohoda, začínají být dosti agresivní. Dočkali jsme se, už jsme na nádvoří. Do interiérů se chodí volně, takže v nekonečném zástupu. V sálech je hlava na hlavě. Asi tak. Fotit se může, ale většinou se dá vyblejsknout jenom strop, jinak je fotka samý Japonec. Fotil jsem tedy stropy a baldachýny. Královu postýlku a jeho snídaňový stolek se mi čirou náhodou podařilo zachytit. Velmi únavné. A tady visí od stropu bubák? Ne, moderní umění. Francoužští revolucionáři kdysi královský zámek zplundrovali, v současné době jej rekonstruují a, možná bohužel, i všelijak vylepšují. A tak se až do konce září užaslí turisté mohou kochat díly Joany Vasconcelos. Hlavní výzdobu proslulého Zrcadlového sálu tak tvoří obří dámské lodičky, sestavené z rendlíků a poklic. V dalším sále lze vidět prapodivné lvy a v jiném zlatý vrtulník, vymóděný jako tanečnice z Moulin Rouge. Rychle ven! Střechy jsou nově pozlaceny, ale zvýšit počet záchodků se zatím nepodařilo. (Viz frontu v pozadí). A jsme ve světoznámém parku. Fontány nefungují, jsou spouštěny jenom v rámci programu s hudbou. Ten se koná jen občas za příslušně vyšroubované vstupné. Prostranství nad parkem je vyzdobeno scénou pro pořádání koncertů. Opuštěná ztichlá sousoší v jezírcích mne přivedla k poznání, kde se asi inspirovali sovětští sochaři při tvorbě velmi podobných artefaktů na Výstavě úspěchů v Moskvě. A tahle paní s hvězdou na hlavě vypadala, jako by ji přivezli přímo odtamtud.
¤
Dovlekli jsme se k Velkému Trianonu. Tam nás zachránil od smrti hladem úslužný Orientálec. Měl pojízdnou opékárnu brambor. Opečené plnil různými dobrotami a prodával za snesitelné ceny. Velký Trianon sloužil jako dámské sídlo. V interiéru jsou proto různé vyšívací rámy, stolečky a ložnice s vyhlídkou do krásného parku. Mnohé dámy jsou tu vyvedeny na věčnou památku na velikých plátnech. Lázeň vévodkyně de Bourgogne je vyzdobena sibiřským malachitem ( tady vidíte menší umyvadélko o průměru přes jeden metr); je to dar ruského cara Napoleonovi po porážce v roce 1807. A toto je galerie Cotelle, 52 metrů dlouhá. Tady v roce 1920 podepsali Trianonskou smlouvu. Vyšli jsme z Velkého a směřujeme do Malého Trianonu. Uvědomil jsem si, že mám ve vstupu do Velkého uložen batoh, i vracím se. Pak nastal horror, protože po vyzvednutí zavazadla nebylo cesty zpět: vstupenky měli Věra s Ondrou. Doháněli jsme se pomocí mobilů. Z Malého Trianonu jen dvě zajímavosti: pozlacené zábrany u krbu a krásný hudební pokoj. Venku pak starý cedr libanonský. Opustili jsme oba Trianony a vydali se zpět k paláci. Uprostřed parku je jezero, na kterém se dají předvádět námořní bitvy. Ještě pohled na palác z dálky, pak z menší dálky. Vzpomněl jsem si na své francouzské předky a pocítil hrdost. :o) Moji společníci se zatím napájeli jako skoro uštvaná zvěř.
12. července


VERSAILLES >>>


Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Ondřej Pour

Zpět na stránky: