KRAJINAMI
VÍNA - 2012
Věra Klásková
& spol.
Obsah:
Přes Alsasko do Francie
Auxerre (1)
Auxerre (2)
Jižní Burgundsko
Zámky a víno
Znovu na Jih
Bleší trh a varhany
Do Paříže!
Paris, Moulin Rouge
Versailles
Pontigny a Lindry
Lucembursko
Mosela a Lucemburk
Clervaux a Vianden
Do Porýní
Hrady na Rýnu
Domů

MAPA   >>>>>
LUCEMBURSKO
Na shledanou, Burgundsko, jedeme do Lucemburska! V Avrolles mají nádhernou zvonici. Jeli jsme většinou po vedlejších silnicích. Dokonce i skrze vojenský prostor. U nás bývají ostnaté dráty směrem dovnitř, aby vojáci neutíkali. Tady naopak, asi aby stateční Francouzi nelezli dovnitř. V Bar-le-Duc jsme chtěli poobědvat. Běda, je neděle! Vše zavřeno. Podívali jsme se na hezkou synagogu a jeli dál, krajinami větrníků a širých polí. Za městem Verdun jsme spatřili záchranu: hospodu nad silnicí. Využili jsme ji. Kafe jsme si museli udělat sami poté, co jsme zakoupili žeton u pultu. A už jsme v Lucembursku. Vesele drandíme k místu, zvanému Direndall; tam má být náš hotel. Ouha! Zákaz vjezdu, objíždka. Na další křižovatce zákaz vjezdu. Dojeli jsme až daleko za Direndall, do města Mersch. Tam jsme problému přišli na kloub. Silnice přes Direndall je uzavřena, protože se v rámci městských slavností koná cyklistický závod. Bude otevřena až v osm večer (!). Na náměstí se slavilo. Koupili jsme si poukázky na jídlo a vyzvedli si je u stánku, kde obsluhovali místní dobrovolníci. Prohlédli jsme si zvláštní kostel vně i uvnitř, také plastiku před ním, došli jsme k hradu, obešli jej zleva i zprava, zaznamenali, že tu mají kulturní dům i sportovní areál, pěkného draka, malá auta s malými čísly a ono pořád nebylo osm! Silnice stále zavřená. Zkusili jsme se zeptat pořadatele. Poradil nám zkratku. Tou jsme dojeli na křižovatku, kde stál policista a měl snahu nás hnát opět na nějakou objíždku. Věra mu řekla, že se potřebujeme dostat do hotelu - a on nás pustil. Pointa je v tom, že žádná obec Direndall neexistuje. Proto klidně silnici uzavřeli. Je tam pouze hotel Direndall - a my jsme byli jeho jediní hosté. Dveře byly pootevřené, na stolku ve vstupní hale ležely klíče. Místo třílůžkového pokoje máme dvoulůžkový a přilehlou noclehárnu. Ondra si mohl postýlku vybrat podle chuti. Přes chodbu byla plně vybavená kuchyně.
¤
Ráno jsme s Věrou zajeli nakoupit do Mersche. Měli velký výběr pečiva a zvláštní pult s dárkovými balíčky. Mezi regály stála paní a nabízela místní šumivé víno. Bylo dobré, koupili jsme vzorek. Ještě jsem se pokochal schránkami na dopisy, bohatými i chudými a cestou zpět si vyfotil hrad Schoenfels. Vzbudili jsme Ondru a vyrazili na pěší výlet. Pěkně po značkách, které jsou tu roztodivné, krásným lesem, kolem zdrojů pitné vody pro Lucemburk, kolem pramene s obličejem a kolem podivných zvířat do městečka Kopstal. Našli jsme pěknou restauraci a pojedli menu na lucemburský způsob. Hlavní chod i dezert jsou tu kříženci francouzské a německé kuchyně. Pan majitel pak vynesl odpadky a my jsme si prohlédli jeho malý i velký elektromobil. Zpátky do hotelu jsme šli po druhé straně údolí řeky Mamer. Začalo to výhledem na hřbitov a pak cesta pokračovala vzhůru do skal. Stromy v lese byly často porostlé popínavými rostlinami, vypadalo to jako chmelnice. A tohle je poslední značka, kterou jsme viděli. Pak už jen skály, trosky a zoufalství. Ale nakonec jsme hotel našli! Už koukáme do zšeřelého parku pod oknem.
15. a 16. července


MERSCH




LUCEMBURSKO

Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Ondřej Pour

Zpět na stránky: