KRAJINAMI
VÍNA - 2012
Věra Klásková
& spol.
Obsah:
Přes Alsasko do Francie
Auxerre (1)
Auxerre (2)
Jižní Burgundsko
Zámky a víno
Znovu na Jih
Bleší trh a varhany
Do Paříže!
Paris, Moulin Rouge
Versailles
Pontigny a Lindry
Lucembursko
Mosela a Lucemburk
Clervaux a Vianden
Do Porýní
Hrady na Rýnu
Domů

MAPA   >>>>>
MOSELA A LUCEMBURK
Po lehkém bloudění jsme dorazili na břeh bájné řeky Mosely, do městečka Grevenmacher. Hned u parkoviště je vinice a hlavní sídlo družstevních vinných sklepů. Před skladem parkují náklaďáky na víno a přívěsy - pojízdné výčepy. U vchodu do vinotéky mají tepanou ozdobu s cedulí k 75. výročí založení Družstevních sklepů vinařů grevenmacherských. Že jsou machři, jsme se přesvědčili uvnitř. Ochutnávky jsou zdarma. Nač ukážete, to otevřou. Koupili jsme celý karton. Jedeme kolem Mosely dál. Všude vinice do kterých lze bez překážek vstoupit. Na protějším břehu jsou vinice německé, mnohem menší, rozparcelované na kousky. Asi nemají družstvo. :o) A jsme u dalšího družstva. Hbitě dovnitř a pečlivě vybírat! Tento pán se nám věnoval velmi pečlivě (koupili jsme dva kartony) a doporučil návštěvu jejich nejlepších vinic na kopečku Koeppchen. Takhle pěkně jsme si je vyfotili proto, že jsme omylem zabloudili na sousední vršek. Cestou na ten správný jsme potkali tohle. Nevíte, co to je? Ostříhaná lama. Konečně jsme na správném vrcholu. Vévodí mu kaplička sv. Donáta, ochránce před hromy, blesky a špatným počasím. A nad úrodným krajem vlaje vlajka velkovévodství lucemburského. Vinice jsou nekonečné, proti i po proudu Mosely. Pod námi je město Wormeldange, do kterého lze i seběhnout po schodech. My tam sjeli autem. Hlad. Všechno v poledne zavřené! Jeli jsme dál, všude zavřeno nebo draho. V Remichu jsme odbočili na Lucemburk a v Ersange hle! Italská restaurace Scaramouche, šéf pravý Ital. Když mu Věra řekla, že to byly nejlepší tagliatelle jejího života, klaněl se po pás.
¤
Hlavní město Lucemburska je malé, ale spousta lidí v něm chce být. Parkuje se takto: postavíte auto do fronty před podzemní parkoviště, na kterém svítí nápis obsazeno. Časem se rozsvítí např. 2 volná místa. Závora se zvedne a pustí dvě auta dovnitř. Po několika přískocích pustí i vás. Vjedete do uzoučkého tunelu a jedete až šest pater dolů do skály. Když jsme překonali záchvat klaustrofobie a vylezli ven, smála se nám tančící parta komediantů. Bronzová. A o kus dál muzikanti. Bronzoví. A ještě kousek - a jsme na náměstí. Velkovévoda. Bronzovej. A takhle vypadá radnice hlavního města. Všechno je tu malé. I katedrála Notre-Dame není obrovská. Vnitřek je zajímavý, protože je to směsice slohů a zajímavých objektů. Pod varhanami je přiskřípnutý dráček. Zde je velkovévodkyně Charlotta (1896-1985), bronzová. Velkovévodský palác byl zavřený a opuštěný, šéf měl dovolenou. Palác je samá věžička. Vcházíme do dvora Evropského soudního dvora. Mocné budovy s velkými nápisy, dokonce tribunál pro mládež a poručnictví a řada dalších. K čemu slouží tyto vázy? Nevím. Za všemi těmi soudy je plošina, ze které je krásný výhled – jak na staré město, tak na Kirchberg, kde jsou moderní budovy EU a filharmonie, a na druhou stranu na známý viadukt. Pak jsme se vrátili do města a zjistili jsme, že pěší zóny jsou všude stejné... Raději se s námi podívejte semhle!
17. července

GREVENMACHER


LËTZEBUERG >>>

Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Ondřej Pour

Zpět na stránky: