KRAJINAMI
VÍNA - 2012
Věra Klásková
& spol.
Obsah:
Přes Alsasko do Francie
Auxerre (1)
Auxerre (2)
Jižní Burgundsko
Zámky a víno
Znovu na Jih
Bleší trh a varhany
Do Paříže!
Paris, Moulin Rouge
Versailles
Pontigny a Lindry
Lucembursko
Mosela a Lucemburk
Clervaux a Vianden
Do Porýní
Hrady na Rýnu
Domů

MAPA   >>>>>
HRADY NA RÝNU
Jsme u obce Kaub, nad námi hrad Gutenfels. Zaparkovali jsme zdarma, neboť stroj na placení vypadal takto. Kéž by to tak bylo vždycky! U břehu čeká lodička, která nás doveze díky těmto dobrým mužům na celní hrádek Pfalzgrafenstein. Hned u vstupního žebře nás zaujal nápis, který blbcům vysvětluje, že tady je hradní brána. Nápisy tam byly všude, odpovídaly názvům v tiskovině, kterou jsme vyfasovali. Ta byla česky! Více fotek najdete ve FOTOGALERII, omezím se jen na zajímavosti. V místnostech jsou původní podlahy. Je tu i zachovalá pec, kde si celníci mohli péci čerstvý komisárek, a zachovalo se i kamenné ostění, o které si brousili meče. Z věže bývala na každou stranu vystrčena dlouhá bidla s praporci; ty přikazovaly lodníkům přistát a platit. Zachovaly se i spouštěcí mechanismy na padací mříž a do hladomorny Pobavil mě starý stůl. Velice podobný jsme mívali kdysi v paneláku. Ze záchoda to padalo rovnou do řeky. Skoro. V čele hrádku stojí zlatý lev, v pařátech třímá znak Ludvíka Bavorského. To byl ten pán, který tam kdysi nakázal vybírat clo. Střecha je plná věžiček. Zíráme na Kaub, čekáme na loď. Už jede. A jdeme zpět k autu kolem lodnických artefaktů. Další zastávku jsme udělali před městem Sankt Goarshausen, nad nímž se vypíná hrad Katz. Jsme tu ale kvůli Lorelei, bájné víle, známé zabíječce lodníků. Nějakou chvíli seděly na skále dvě. Je odtud pěkný pohled na pevnost Rheinfels na druhém břehu i na hrad Katz. Ten má šišatou věž (nešlo to v počítači srovnat). Kolem stále plují lodi všeho druhu. Pak jsme dojeli do městečka a našli příjemnou hospodu U lodičky. Nebyla drahá. Seděli jsme, jedli řízky, já pil dobré pivo a čučeli jsme na lodní provoz. Byli jsme unaveni, zbylé rýnské hrady si musíme nechat na jindy...
¤
Odpoledne jsme odpočívali. Ale k večeru nám to s Věrou nedalo a museli jsme zpátky na vinice. Jenom kousek. A vzali jsme si flašku vína, abychom nemuseli stoupat až k té včerejší chaloupce. Bylo tam krásně. Loučíme se s Rýnem a jeho zvláštním korytem s umělými prahy. Slunce se kloní k západu, vinice se kloní k Assmanshausenu. Tím právě projíždí další vlak. Zlatý nápis se leskne na protějším vršku. Opouštíme poslední kraj vína, který nám bylo letos navštívit. Pak už jen hospoda v našem hotelu a pokus jeho majitelky o záměnu objednaného vína za mnohem lacinější. Neprošlo jí to. Já nejsem idiot, já jsem jenom cizinec. Příště asi jiný hotel... Na shledanou, Rýne!

Die Luft ist kühl und es dunkelt, Und ruhig fließt der Rhein; Der Gipfel des Berges funkelt, In Abendsonnenschein...
Vzduch ochladl, už se stmívá a tiše plyne Rýn, zář slunce dohořívá a na hory pad stín. (Heinrich Heine: Lorelei)
20. července


RHEIN-LAHN-KREIS



RHEINLAND-PFALZ >>>

Text:
    Karel Tampier
Foto:
    K. Tampier, Ondřej Pour

Zpět na stránky: