IRSKO
2011
Věra Klásková
& spol.
Obsah:

Úvod
Cesta tam
Midleton - palírna
Tralee
Festival
Dingle
Listowel
Rock of Cashel
Cahir castle
Tipperary
Ring of Kerry 1
Ring of Kerry 2
Ring of Kerry 3
Do Connemary
Volný den :o)
Clifden
Aranské ostrovy
Cashel
Hrajeme v hospodě
Cliffs of Moher
Galway
Národní park
Guys Bar
Do Dublinu
Clonmacnoise
Jam session
Dublin
Vězení
Večírek
Glendalough
Loučení
Přes Anglii
Domů


¤


     Zpět na stránky:
      >>> www.klaskova.cz
      >>> www.tampier.cz
HRAJEME V HOSPODĚ
31. srpna
V pozdním odpoledni jsme provedli přesun s kytarami za uměním; při minulé návštěvě jsme si tam totiž vytipovali hospodu, kde zvali všechny muzikanty z ulice, aby přišli večer s hudebními nástroji, že bude session. A tak jsme si odpoledne pěkně odpočinuli na hřbitově a teď, až se nám podaří objet ty ovce a potom ještě jezero, zaparkujeme vedle zrušeného nádraží v Clifdenu.
¤
Bylo dost času, tak jsme ještě trochu nakoupili a prošli se po městečku, ve kterém jsou k vidění i docela zajímavé domy. Věra objevila antikvariát, takže vlastně máme málo času. Když jsme ten zajímavý sklad starých knih opouštěli, naše hvězda vyhrožovala, že se tam vrátí.
¤
Vrátili jsme se na parkoviště, popadli kytary a napochodovali do předem vybrané hospody. A tu se přihodila podivná věc: sotva jsme tam vešli, Věra ztuhla a pravila „Tady ne!”. Já už tyto stavy znám, zažil jsem to s ní vícekrát. Její předtuchy jsou v drtivé většině správné. Stáli jsme tudíž na chodníku a přemýšleli, co dál. Hospod kolem byla řada, ve všech inzerovali na večer živou hudbu, ale nikde jinde nezvali nahodilé příchozí ke koncertování. Tak jsme šli, vláčeli kytary, až náhle před Guys barem Věra provedla vlevo v bok a zvolala: „SEM!”. Nedůvěřivě jsme šli za ní a čekali, jak to dopadne. Podívejte se na cedule, které byly před hospodami: nalevo je ta před Guys barem, napravo ta předchozí.
¤
Sedli jsme si dozadu do kouta, dali jsme si večeři a čekali, co bude. Okolo sedmé se dostavili dva pánové: kytarista a banjista. Počali muzicírovat velmi zručně. Chvíli jsme jenom poslouchali, pak jsme si všimli, že kytarista pokukuje po našich kytarách v profesionálních futrálech. I osmělili jsme se, zeptali se, zda si můžeme přisednout a už to frčelo. V irských hospodách bývá často vyhrazené místo pro muzikanty hned za dveřmi do lokálu, tak, aby byli vidět zvenku a lákali turisty dovnitř. Zajímavé je, že přesně tak to vypadá ve všech hospodách na Broadwayi v Nashvillu. A všimněte si mikrofonu, který visí od stropu: tím jsou hudební výkony snímány, následně zesilovány a reprodukovány bednami, rozesetými po celém lokále. Takže slyší dobře všichni, ti u baru, i ti vzadu u jídelních stolů, i ti ve vedlejším kavárenském koutku.
¤
Později banjista odešel, musel druhý den do práce. A nastala pointa toho dne: z kytaristy se vyklubal pan John Durning, člen výboru clifdenského festivalu umění, který se koná vždy v září už třicet čtyři let. Ten dobrý muž pravil, že se pokusí zařídit Věřinu účast na příštím ročníku. Vraceli jsme se po opuštěné silnici (mimochodem perfektně vystlané odraznými prvky) spokojeně do postýlek. Jo! V pátek máme v té hospodě znovu sraz!



¤

Z Wexfordu výstřední děda
tvrdí, že modrá je hnědá.
Stran věci té bádá
a zhurta se hádá
a nijak se přesvědčit nedá.

¤