IRSKO 2012
Věra Klásková
&
Karel Tampier
Obsah:
Zpátky do Irska
Nejtvrdší ženský sport
Lov na knihy
Výlet vlakem
Pošta, muzeum a tanec
Autem do Clifdenu
Pěšky kolem zálivu
Nízkohorský výstup
Mše, harfa a kecy
Kylemore Abbey / 1
Kylemore Abbey / 2
Krása a pasti na turisty
Pejskové, jezera a hory
Déšť, pochod a příliv
Pohřeb a fjord
Ovce, baryton a paráda
Jízda po mořském dně
Zpět do Dublinu
Klášter, hory, mlhy
Kříže, lupiči a garda
Neveselý konec výletu
MAPA   >>>>>
NEJTVRDŠÍ ŽENSKÝ SPORT
Po kruté noci, vyplněné běháním na záchod do mezipatra, jsme se prošli po Dublinu a zakotvili na oběd v zajímavé restauraci. Dali jsme si Irish stew, tedy guláš po irsku, který tam měli navařený ve vyhřívaném velekotli přímo u výčepu. Cestou domů jsme potkali zajímavý průvod. Hare Krišna, hare, hare! Přestěhovali jsme se do pokoje méně malého, tentokrát ensuite.
A tady už kráčíme směrem k obrovskému stadionu v Croke Parku. Vloni jsme byli v Dublinu v době konání finálových zápasů v hurlingu a zvědavě jsme čučeli na televizi, jak se tam pánové mydlí jasanovými pálkami. Teď je neděle odpoledne, čas konání akce All Ireland Camogie Championship, tedy finálových utkání v ženské variantě tohoto sportu. Hrají se tři zápasy: juniorky, střední věk a seniorky. Nejmladší kategorii jsme vynechali, jdeme tak, abychom viděli alespoň kus intermediálek. Cestou se musíme vyhnout mnoha prodavačům fanglí, šál a šňůr v klubových barvách, projít ulicemi, které jsou plné aut, autobusů a pořadatelů a zařadit se do davu. Ke zlepšení nálady tam vyhrávají pouliční muzikanti. Protože se hrají dámské zápasy, je i publikum převážně dámské. Už jsme u stadionu. Pod tribunou vede železniční trať. Vítá nás znak Gaelic Athletic Association, organizace, která zastřešuje národní sporty: irský fotbal (i dámský), hurling, jeho dámskou variantu camogie, handball (hází se malým míčkem) a rounders (něco jako baseball). V každém vchodu jsou bary. Plnoletý může koupit pouze dva nápoje. Jsou tam i pulty s jídlem a samoobslužné stojany s dochucovadly. Vše dobře označené. Ale bacha! Na tribunu se s chlastem nesmí. Napít venku, vyčurat zde. Už jsme na tribuně. Na stadion se vejde 82 300 diváků, je to čtvrtý největší stadion v Evropě po Barceloně, Wembley a Madridu. Modernizace byla ukončena roku 2005. Dnes je plná jenom jedna tribuna, asi 30 tisíc lidí. Hraje se pálkou (hurley) a míčkem (sliotar) - bližší popis česky zde. Přišli jsme doprostřed utkání Derry - Galway, zde vidíte závar před brankou Galway. Tato dáma se chystá nadhodit a odpálit. Sliotar se může 4 kroky držet v ruce. Na velké obrazovce naskakují výsledky. Nakonec to bylo nerozhodně 3-12:3-12 (góly-body), fanynka byla smutná. Utkání se opakovalo 29. září. A teď finále seniorek! Vmašíroval The Artane Band, původně chlapecký orchestr, založený roku 1872. Dopochodovali, na hřiště vbíhají hráčky Corku a Wexfordu. Rolují se koberce. Něco se chystá. Na obří obrazovce představují účinkující. Publikum vře a řve. Nástup (video zde). Michael D. Higgins, 9. prezident Irska potřásá finalistkám rukama, zdraví nás a už to jede. Když některou dámu majznou pálkou, okamžitě zasáhne jeden ze dvou lékařů. Když šla rána na břicho, zasahovala lékařka :o)! Po 30 minutách pauza, kafe. A znovu do boje! Fandíme Wexfordu - Cork má rudé dresy, které nám něco nelibě připomínají. Naše holky daly gól! Sudí to signalizuje zeleným praporem. Tlačily Cork velmi, takhle to vypadalo v prodloužení. Poslední bod mezi tyče. Vyhrály! No hurá! No jo! A pohár, a děkovačka a hrdost. Sláva vítězům, běda poraženým. Rudým. Konec hry. Jdeme hledat jednorožce.
16. září



DUBLIN



Text a foto:
    Karel Tampier

Zpět na stránky: