IRSKO 2012
Věra Klásková
&
Karel Tampier
Obsah:
Zpátky do Irska
Nejtvrdší ženský sport
Lov na knihy
Výlet vlakem
Pošta, muzeum a tanec
Autem do Clifdenu
Pěšky kolem zálivu
Nízkohorský výstup
Mše, harfa a kecy
Kylemore Abbey / 1
Kylemore Abbey / 2
Krása a pasti na turisty
Pejskové, jezera a hory
Déšť, pochod a příliv
Pohřeb a fjord
Ovce, baryton a paráda
Jízda po mořském dně
Zpět do Dublinu
Klášter, hory, mlhy
Kříže, lupiči a garda
Neveselý konec výletu
MAPA   >>>>>
LOV NA KNIHY
Je pondělí, jdeme na nejdůležitější nákup. Míjíme bronzového Jamese Joyce, který postává na Earl Street s bradou hrdě vytrčenou. Věra se už těší na irské knížky. Za chvíli jsme v Chapters, největším knihkupectví v Dublinu. Dvě patra knih: dole novinky, nahoře zlevněné a antikvariát. Věra začala lustrovat regály. Dá se najít ledaco. Toto je průvodce po dobrých hospodách Spojeného království. Co nenajdete, na to se zeptáte. Úlovky jsme nosili v hojném množství na pult před vyděšeného prodavače. Když zjistil, že to opravdu hodláme zaplatit, už se usmíval.
Malý prostor našeho pokojíku se ještě zmenšil. Věra se ihned vrhla na svou kořist a nemohla se nasytit. Musel jsem ji násilím odtrhnout. Naštěstí máme hostinec hned naproti a levná opečená brambora s mletým masem nás záhy nasytila i fyzicky. Odpoledne jsme věnovali procházce po městě. Nejprve k nádraží Connolly Station (z toho chceme jet zítra na výlet), pak přes Talbot Memorial Bridge, ze kterého je pěkně vidět na neoklasicistní budovu Custom House, v níž sídlí ministerstvo životního prostředí, komunity a místní samosprávy, a na dublinský přístav. Na druhém břehu řeky Liffey jsme pak našli půjčovnu aut, v níž máme od čtvrtka objednáno přibližovadlo. Několik kuriozit: strom pod chodníkem v obrovském truhlíku. Stanice policie, é, pardón, Gardy, kde kamenný oblouk podepírá malý strážníček. Tam jsem neopatrně řekl, že bych rád viděl nějakou irskou policejní stanici zevnitř. Netušil jsem, že mi Bůh za šestnáct dní vyhoví... A táhlo nás to k Temple Baru. Cestou jsme zakopli o mosazné portréty literátů s citáty. Zejména tenhle nás zaujal: Kritici jsou jako eunuši v harému: vědí, jak se to dělá, denně vidí, jak se to dělá, ale sami to nedokážou. Čtvrť Temple Bar je pestrá, plná architektonických zvláštností moderních i starobylých. A jdeme dál. Na South Great Georges Street jsme narazili u regálu s knihami na úžasného čtenáře. Pak jsme se propasírovali uličkou Dame Lane ke hradu. Bylo krásně, lidé se slunili na trávníku mezi závity keltského symbolu hada. Dali jsme si kafe přímo v hradní kavárně. Ještě jsme objevili bystu: Veronica Guerin, novinářka, kterou zavraždila drogová mafie (viz).
A na závěr dne jedna ze dvou dublinských katedrál, sv. Patrick. Postavili ji na místě, kde údajně ten svatý muž v pátém století křtil místní pohanstvo. Katedrála je velká, zajímavostí mnoho. Tady můžete mrknout na Wikipedii v češtině. Nám se líbil starý šutr, který našli šest stop pod zemí v roce 1901, deska na památku O’Carolana, legendárního harfisty a autora mnoha irských melodií, pestré podložky pod zadky věřících, celé aleje soch národních velikánů a proslulá vrata smíření, kterými roku 1492 lord Kildare podal ruku svému nepříteli Ormondovi. Nepřišel o ni, udobřili se. V boční lodi jsou pamětní desky na války, ve kterých Irové bojovali za Británii. A hned vedle je pultík se sáhodlouhými seznamy padlých :o( Chm... Tak ještě pohled na krásné vitráže, neobvyklou kasičku na sbírku, starý závěs, kuk do knihy návštěv a hajdy na sluníčko!
17. září



DUBLIN



Text a foto:
    Karel Tampier

Zpět na stránky: