IRSKO 2012
Věra Klásková
&
Karel Tampier
Obsah:
Zpátky do Irska
Nejtvrdší ženský sport
Lov na knihy
Výlet vlakem
Pošta, muzeum a tanec
Autem do Clifdenu
Pěšky kolem zálivu
Nízkohorský výstup
Mše, harfa a kecy
Kylemore Abbey / 1
Kylemore Abbey / 2
Krása a pasti na turisty
Pejskové, jezera a hory
Déšť, pochod a příliv
Pohřeb a fjord
Ovce, baryton a paráda
Jízda po mořském dně
Zpět do Dublinu
Klášter, hory, mlhy
Kříže, lupiči a garda
Neveselý konec výletu
MAPA   >>>>>
KYLEMORE ABBEY / 1
Takto jsme viděli klášter Kylemore předevčírem z Diamond Hillu. Vloni jsme neměli na prohlídku dost času a odradila nás poněkud vysoká cena; tentokrát věnujeme prohlídce celý den. Oficiální stránky kláštera najdete zde, informace pro turisty zde. A už jsme tu. Vstupné je opravdu poněkud vyšší než nízké. Nejprve jsme šli do viktoriánských zahrad. Cesta kolem dětských břinkátek nám vesele, avšak po stránce umělecké velmi kvalitně ubíhala. Obrovité stromy z dálky vypadají jako staletá dubiska, jsou to ale borovice! Kůru mají pokrytu mechy a lišejníky, vypadají jako čarovné stromy z irských bájí. Stále se pochoduje kolem jezera Maladrolaun. Příroda se tady opravdu vyřádila. Jen jsme žasli. V Irsku jsou původní lesy téměř zlikvidovány, takže takových pohledů tam není moc vidět. Ještě malá kaplička a zvláštní plastika s vyobrazenou historií (zleva): v letech 1867-71 nechal Mitchell Henry postavit zámek pro svou ženu; ta však onemocněla při cestování v Egyptě a zemřela tam v roce 1875; roku 1878 na její památku postavili miniaturní katedrálu; v roce 1920 v Kylemore našly útočiště benediktinky po odchodu z Francie, 1923-2010 tu byla klášterní škola, 1932 vztyčili nad areálem sochu Ježíše, roku 1959 objekt kláštera vyhořel.


Teď se ale od budov vzdalujeme. Během naší pěší túry nás několikrát míjel kyvadlový autobusek s lenivými turisty. Šofér na nás vždycky vesele mával. A už jsme v zahradách. Některé skleníky jsou rekonstruované, někde z nich zbyly pouze základy. Uvnitř jednoho jsme našli stolek s knihou návštěv. Rozšířili jsme ten poměrně pestrý seznam. Zachoval se domek s komorou na nářadí, jídelním koutkem pro zahradníky a s prťavou ložnicí. Rekonstrukce financují často potomci irských emigrantů. Přesunuli jsme se do domu hlavního zahradníka. Kuchyně je tam větší. Ještě tři zajímavé fotky: podivná kombinace exponátů a pěkné obrázky psa a poživačných mnichů.


Ven na čerstvý vzduch! Dále do zahrad! Kolem skalky, okolo zbytků staveb. Nacházíme tu ledajaké rostlinstvo: fíkovník s fíky ještě nezralými, políčko jetele a za potůčkem zahradou se vinoucím i cesmínu. Celkové pohledy jsou velice romantické. A copak se nám tu plazí po zdi? Hrušeň. Vedle zahrad je občerstvovací stanice, zvaná Tea House. V té jsme si dali stony road, čili „kamenitou cestu“. Pečou to zdejší jeptišky-benediktinky.
24. září
KYLEMORE
ABBEY



Text a foto:
    Karel Tampier

Zpět na stránky: