IRSKO 2012
Věra Klásková
&
Karel Tampier
Obsah:
Zpátky do Irska
Nejtvrdší ženský sport
Lov na knihy
Výlet vlakem
Pošta, muzeum a tanec
Autem do Clifdenu
Pěšky kolem zálivu
Nízkohorský výstup
Mše, harfa a kecy
Kylemore Abbey / 1
Kylemore Abbey / 2
Krása a pasti na turisty
Pejskové, jezera a hory
Déšť, pochod a příliv
Pohřeb a fjord
Ovce, baryton a paráda
Jízda po mořském dně
Zpět do Dublinu
Klášter, hory, mlhy
Kříže, lupiči a garda
Neveselý konec výletu
MAPA   >>>>>
PEJSKOVÉ, JEZERA A HORY
Jedeme se podívat na pejsky. U kláštera Kylemore lilo jako z konve. V Leenaunu to trochu polevilo, takže jsme mohli vylézt z auta a porozhlédnout se po panoramatech Maumturk Mountains i s přilehlými ovečkami. Jeli jsme dál, kolem hory Binn Gharbh (irsky „hrubý vrch“, anglicky Devils Mother, „ďáblova matka”), údolími s romantickými rozhledy, semo tamo samotou, až jsme se přehoupli přes horské sedlo a po úzké silničce sjeli k jezeru Nafooey. Frčeli jsme hbitě kolem jezera, takže se nám zdařil až druhý pokus o zastavení u farmy, kde údajně každý den předvádějí výcvik ovčáckých psů. Opět klamná reklama (viz i zde). Z domu vylezla nepříliš vrlá paní a sdělila nám, že hospodář jel někam pryč. Směli jsme si ale prohlédnout kotce. Pejskové byli roztomilí. Jsou to Border kolie, jedni z nejinteligentnějších psů vůbec. Věra se s nimi okamžitě skamarádila, čoklové se mohli zbáznit radostí. Dva byli v odděleném výběhu a vypadali trošku smutně a nezdravě. Opustili jsme farmu a pokračovali jsme kolem pěkného vodopádu. Po ohlédnutí na jezero jsme se krátce zastavili ve Finny, kde mají prťavou pumpu a hospodu, jinak nic. A pak jsme dorazili na parkoviště u mostu přes výběžek jezera Mask. Pokračovali jsme na Cloghbrack, dále na Cornamonu a dojeli jsme na úzký poloostrov, který zabíhá daleko do jezera Corrib. Podle množství loděk se zdá, že tu Irové hojně rybaří. Mají problém: Na loďkách, které používali jinde, zavlékají do jezera invazivní mušli slávičku mnohotvárnou (Dreissena polymorpha). Cestou z poloostrova jsme si ještě přečetli důležitou ceduli :o)... Hospoda u silnice vypadala dobře, ale hostinský nám nenabídl ani úsměv. Asi nás považoval za Němce. O kousek dál jsme našli prodejnu. Byla malá, ale kus sýra a vlídné slovo v ní byly k dispozici. Zahnali jsme nejhorší hlad a popojeli směrem na Maum. A tam, u odbočky na Maam Cross, jsme narazili na senzační hospodu Keane´s, ve které měli salonek, dobré sendviče, čaj a sezení u krbu. A v koutě piáno a u záchodu telefonní čísla pro sebevrahy. Vraceli jsme se kolem známých kopců a jezer mezi ovcemi s krátkou zastávkou u Connemarského obra, památky z pozdního 20. století... Ještě pár zatáček vpravo a vlevo, vyhnout se ovcím a jsme v Clifdenu.

Po krátkém odpočinku se Věra vrhla do antikvariátu pana O´Reillyho. Rád nás viděl, pamatoval si nás z nedělní mše. :o) Nakoupili jsme a vyšli si na procházku k památníku zakladatele Clifdenu. Stojí na kopečku, ze kterého jsou mocné rozhledy na oceán i na hory. Samotný monument je prostý. Tak ještě pohled na skály, na místní vysílačku a na samotný Clifden. A pak dolů, do King´s Baru, kde bude hrát americká skupina True North. Hráli strašně. A dali jsme si Irish stew a nebylo nám z něj dobře...
O historii rodu D´Arcy si můžete anglicky počíst zde.
26. září
JOYCE
COUNTRY




Text a foto:
    Karel Tampier

Zpět na stránky: