IRSKO 2013
Věra Klásková
Karel Tampier
Tomáš Bakal
Ondřej Pour
Obsah:
Skok do Amiens
Rouen
Normandie
Na trajekt!
Do Letterkenny
Fanad
Whiskey!!!
Obrův chodník
Nejmenší kostelík
Derry / Londonderry
K Yeatsovu hrobu
Sligo a kytarista
Pevnost Dunree
Nejsevernější bod
Navan Fort
Irské rozpory
Dva arcibiskupové
Belfast
Venkovské objevy
Antrimská silnice
Zpět na trajekt!
Lucembursko znovu
Víno - a domů!
MAPA >>>>>
DO LETTERKENNY
Krásné ráno na moři. Snídaně v této brasserii byla ovšem tragický omyl: při zakoupení jakýchkoli pěti položek z kompletní irské snídaně to mělo stát asi 5€; stačil však jeden medíček navíc - a bylo to 12€! Šizuňkové. Vyhnali nás z kajut dlouho před přistáním. seděli jsme na palubě a nudili se. Konečně vytáhli na stožár irskou vlajku, objevil se maják a lodní rozhlas začal nesrozumitelně chrchlat. Stovky cestujících se nahrnuly na schodiště a nastal chaos. Jaké to asi je, když se začne loď potápět? Nakonec jsme se k autu dostali a vyjeli do přístavu v Rosslare.
Cestou na sever jsme se zastavili v Kilbegganské palírně na polívku. Je to tam romantické, jak jsme nahlédli už loni. Pak únavná cesta do Donegalu. Konečně jsme na hlavní třídě města Letterkenny. Přejeli jsme kopeček, před budovou knihovny zatočili doleva dolů a za zavřenou prodejnou Piano vjeli průjezdem na dvůr. Cedule s výkřikem Ať tě ani nenapadne tady parkovat se nás ovšem netýkala, neboť klíče od parkovacího místa visely v kuchyni. Na stole ležely instrukce a formulář s prosbou, abychom při odjezdu odečetli elektroměry a nechali tam peníze. Nikoho z majitelů jsme během pobytu neviděli. Byteček to byl útulný, vyzdobený roztomile kýčovitými andílky a prasátky.
Kousek od domu jsme našli kavárnu s wifinou. Byla v půvabném nákupním centru, jež se tvářilo jako starobylá irská ulička, ač v něm jednotlivá patra spojovaly pojízdné chodníky s přísnými pravidly používání. Blízko byla také hospoda, kde se dalo slušně obědvat. Stála na malém náměstí, které se svažovalo od pavilonu k zajímavému sousoší. Bronzový chlapec tam bronzovému kamarádovi hází za krk bronzovou žábu. A o kus dále je pidipomník, oslavující prvního člověka z hrabství Donegal, co vylezl nedávno na Mount Everest. Asi to byla námaha, ufff!
Na vrcholu kopce stojí typický irský kříž a kolem vede ulice, spojujíci obvyklé dva kostely: starý, který si přivlastnila Church of Ireland a nový, katolický. Ten překvapil, je vedle něj chaloupka se záchodem s naléhavou žádostí o spláchnutí, na níž kdosi připsal Jen Bůh tě může soudit!. Na Church Lane jsme objevili i další církevní objekt. Městské divadlo bylo zavřené roletou jako opuštěné hokynářství. Hned vedle centra jsou krásné vily. A za nimi pastviny pro koně. Na ulici můžete vidět leccos: voják vybírá na charitu, lelkující kuřák před barem, obchod s úžasnými předměty, smutný psík. Věra vždy hledá knihkupectví; tohle se zdálo zavřené, ale v dalších dnech jsme v něm našli poklady. Pan majitel je asi členem nějaké revoluční organizace, sortiment tomu napovídal. Naše návštěva měla srdečný průběh, příručí nás pak ochotně vyfotil.
Fotogalerie ZDE.
10., 12. a 16. srpna


LETTERKENNY

Text: Karel Tampier
Foto: K. Tampier, O. Pour
      V. Klásková, T. Bakal
Zpět na stránky: