IRSKO 2013
Věra Klásková
Karel Tampier
Tomáš Bakal
Ondřej Pour
Obsah:
Skok do Amiens
Rouen
Normandie
Na trajekt!
Do Letterkenny
Fanad
Whiskey!!!
Obrův chodník
Nejmenší kostelík
Derry / Londonderry
K Yeatsovu hrobu
Sligo a kytarista
Pevnost Dunree
Nejsevernější bod
Navan Fort
Irské rozpory
Dva arcibiskupové
Belfast
Venkovské objevy
Antrimská silnice
Zpět na trajekt!
Lucembursko znovu
Víno - a domů!
MAPA >>>>>
DVA ARCIBISKUPOVÉ
Do města jsme to měli kolem pasoucích se koní a zvláštního záhonu asi hodinu pěšky. Už jsme na předměstí, vidíme kostel a trosky větrného mlýnu. V Armaghu žije jenom 15 tisíc obyvatel, přesto má statut city, tedy velkoměsta, a v jeho čele stojí lord mayor (primátor). Proč to? Ve městě totiž sídlí dva arcibiskupové, katolický i anglikánský, a oba šéfují diecézím, které zahrnují celé Irsko. Každý z nich tu má na kopci (každý na jiném, pochopitelně) svou katedrálu (více na wikipedii). Starší kostel si přisvojili anglikáni v dobách, kdy byla katolická církev zakázána. Vyšplhali jsme k němu, vešli do něj a hned prchli, neboť tam probíhaly pěvecké kurzy. Obešli jsme budovu a narazili na místo, kde je údajně pohřben Brian Boru, chlapík, který sjednotil Irsko a stal se roku 1002 velekrálem. Katedrála je zasvěcena sv. Patrickovi a je součástí jakési nábožensko-turistické trasy, na níž obě církve svorně opečovávají turisty. I katolická katedrála, modernější (1840-73) a větší, je zasvěcena sv. Patrickovi. Ten prý zde zachránil kolouška před zabitím a snědením a odnesl ho na ramenou příslušné lani. Stavbu katedrály zařídil arcibiskup William Crolly. A takhle asi vypadala sochařská výzdoba gotických katedrál, když byly nové. Vstupme! Klasické gotické trojlodí, obrovité varhany, nástěnné malby, zvláštní kříž, klenutý dřevěný strop. A z plošiny před vchodem je krásný výhled na konkurenci. Fotogalerie ZDE.
Chodíme po městě, kde je zdánlivě veselo. Ale fangle, které nad ním vlají, vypovídají o něčem jiném. Toto je vlajka čtyř provincií (zleva shora Munster, Ulster, Connaught, Leinster), patrně symbol touhy po sjednocení Irska. A tenhle symbol Irské republiky vlaje v katolické čtvrti. Najde se tu i prapodivná brána s přehršlí znaků a vlajek. Chodíme a s hrůzou zjišťujeme, že tu panuje zákaz pití na veřejnosti, zákaz vstupu mladistvých do barů, zákaz hudebních produkcí a v poledne se můžete najíst buď v drahém restaurantu, nebo v šíleném bistru, kde si místní štamgasti mažou bramborovou kaši na chleba. Hledali jsme, našli jsme. Zelené jablko! Kavárna a fotografické studio. Na zdech fotky. Na téhle obrovité je kardinál Seán Brady, katolický arcibiskup. Jsme u republikánů. Hned vedle má sídlo Sinn Féin.
Mimo střed města často najdete opuštěné domy i kočky. Aby to vypadalo lépe, jsou některé ruiny umělecky dotvořeny ve stylu Potěmkinových vesnic. Moc to nepomáhá. Překvapení jsme zažili při výběru peněz z bankomatu a po několika platbách: Měli jsme záhy v peněženkách jakési podivnosti. Tady si každá banka vydává vlastní bankovky! Naštěstí jsme se všech papírků, na kterých nebyla Alžběta, před odjezdem zbavili. V městském parku jsme nalezli také ledacos: ruiny kláštera s gotickými oblouky, starý sklad ledu, rasovo auto. Je tam i několik budov, ve kterých sídlí všelijaké ouřady. Nachomýtli jsme se ke svatbě nějakých nechudáků; odjížděli v luxusních automobilech současných i historických.
17., 19. a 23. srpna



Text: Karel Tampier
Foto: K. Tampier, O. Pour
      V. Klásková, T. Bakal
Zpět na stránky: