IRSKO 2013
Věra Klásková
Karel Tampier
Tomáš Bakal
Ondřej Pour
Obsah:
Skok do Amiens
Rouen
Normandie
Na trajekt!
Do Letterkenny
Fanad
Whiskey!!!
Obrův chodník
Nejmenší kostelík
Derry / Londonderry
K Yeatsovu hrobu
Sligo a kytarista
Pevnost Dunree
Nejsevernější bod
Navan Fort
Irské rozpory
Dva arcibiskupové
Belfast
Venkovské objevy
Antrimská silnice
Zpět na trajekt!
Lucembursko znovu
Víno - a domů!
MAPA >>>>>
BELFAST A CARRICKFERGUS
V Belfastu vedly naše první kroky do knihkupectví. Věra má nejraději knihy zlevněné, dá se jich koupit víc. Mě zaujal regál s publikacemi o historii; občanské válce tu říkají trable. Když jsme vylezli na ulici, zrovna tam dělali trable nějací odboráři. Nejznámější belfastskou stavbou je asi radnice s nádhernými interiéry, moderními vitrážemi a mocnou kupolí. Venku stála řada orientálních panáků. Byli v životní velikosti, ale nebyla s nimi řeč. Divadlo vypadá jako dort a připomíná nashvillské Ryman Auditorium. Dublin má svůj Temple Bar, Belfast zase Crown Liquor Saloon (wikipedie). Ten je sice mladší, ale zato honosnější. Vtrhli jsme po mozaikové podlaze do dřevem obloženého lokálu s uzavřenými boxy a zdobeným barem. V každém boxu je tlačítko, kterým se dá rozsvítit příslušné světlo pod stropem a přivolat obsluha. Lehce jsme poobědvali a opustili toto památné místo. Z centra Belfastu jezdí vyhlídkové autobusy do loděnic, kde kdysi postavili Titanic. My jsme jeli autem. Prohlídku supermoderního muzea jsme vynechali. Prošli jsme se po prostranství, na němž je nakreslena paluba Titanicu, minuli jsme HMS Caroline (wikipedie), zakotvenou u vědeckého parku a dorazili k doku, ve kterém se dokončovaly a opravovaly největší lodi své doby: Olympic, Titanic a Britannic. Takhle to vypadalo, když některý z těch parníčků v doku bydlel. Všechno bylo v režii firmy Harland & Wolff, která funguje dodnes. Všude kolem jsou zdvihací zařízení taková a onaká, dokonce tu mají i dva portálové jeřáby, které patří k největším na světě: Samsona (106 metrů) a Goliáše (96). Pravé potěšení pro oko strojního inženýra! A co teprve Pump - House, objekt těsně vedle doku, v němž jsou skryta čerpadla a hydraulické ovládání obrovských vrat. Tady vidíte většinu naší výpravy, kterak naslouchá odbornému výkladu. Do samotného doku lze nejen nahlížet shora, ale dá se do něj sestoupit po schodištích okolo vrat nádherně rezavých. Procházka po dně je malým turistickým výletem: Dok je čtvrt kilometru dlouhý, jak je patrno z cedule. Proti neukázněným lezcům a skokanům je dobře zabezpečen. Jak to fungovalo? Loď veplula otevřenými vraty, vyvázali ji na takovéto kolíky, zavřeli vrata a vypumpovali vodu až kýl dosedl na řadu podložek. Ale zpět nahoru! Tady se cosi tyčí. Aha, to je replika malého kusu přídě, jak vidno z přilehlé informační desky. Tak, ještě si hoši potěžkají řetízek, Věra si odpočine na lavičce pro obry, pozdravíme vplouvající trajekt - a pryč! Fotogalerie ZDE.
Asi 18 kilometrů na severovýchod od Belfastu stojí na pobřeží hrad Carrickfergus. Věra o něm zpívá píseň, takže jsme jej toužili spatřit. Brána už byla zavřená, a tak jsme jenom zvenku obdivovali elegantní řešení odpadů, figuriny obránců a stráží a sochu Viléma III., kterou mu tady postavili k třístému výročí jeho vylodění v Irsku (wikipedie). Prošli jsme se po molu, podívali se na odpočívající lodičky ( tahle byla připravena k odjezdu) a na minu, co slouží jako kasička. Ještě pohled na obrovitou elektrárnu, nezašlápnout ptáka, nakoupit poživatiny u Sainsbury’s, rychle k autu a kolem včeličky do Armaghu. Fotogalerie ZDE.
20. srpna




Text: Karel Tampier
Foto: K. Tampier, O. Pour
      V. Klásková, T. Bakal
Zpět na stránky: