SKOTSKO
2014
Věra Klásková
Karel Tampier
Ondřej Pour
Obsah:
Skok do Němec
Se sýry přes moře
Hurá do Skotska!
Edinburské obrázky
Královská jachta
Kámen, loď a tradice
Nadzvuková whisky
Kanály, monument a hry
Hazard, pes a královna
Hrady, ptáci a vítr
Na Vysočinu!
Lokomotivy, udírna a ruiny
Po stopách H. Pottera 1
Po stopách H. Pottera 2
Podél jezera pro flašku
Co nosí Skot pod kiltem?
Zpět do Němec
Hezký Koblenz
Ve Skotsku bylo dobře...
MAPA >>>>>
HAZARD, PES A KRÁLOVNA
Pěšky do kopce. Vzhůru na Arthur´s Seat, Artušovo křeslo, stolec či sesli! Nejprve je nutno překonat předkopec, pak pokračovat dál na hlavní vrchol. Pod námi je palác Holyrood (v něm právě britská královna), zřícenina kaple sv. Antonína a překonaný předkopec. Z vrcholu je vidět střed města a hrad. Zatím dobrý, teď dolů. Vítr, prudký sráz. Zdola vyběhla stará paní, sotva jsem uskočil. Už leží potlučená a v šoku. Věra s Ondrou ji resuscitují. Musíme se dostat na dolní cestu. Bloudíme po vršku, hledáme. Ondra se vydal po jakési pěšině, Věra fotí mne a já ji. Ondrova cesta se nám nezdála, lezeme touto. Nezvolili jsme dobře. Občas visím za kostrč. Už nade mnou krouží hladový pták. Pode mnou je Ondra, šel svou lepší cestou. Věra fotí můj boj o život. Prodá to Blesku a použije jako dokument pro pojišťovnu. Tu cestu nám poradil chlápek, který mě teď dohání a přeskakuje, v uchu sluchátko. Myslím, že na skále zůstanu. Nakonec mi pomohl Ondra; co si asi myslí? Bože, to jsem vůl. Dál už to jde po schodech s výhledem na centrum a pak po louce pod skalami.
Došli jsme zezadu k parlamentu. Moderní komplex pohltil i kus bývalého pivovaru (více na wikipedii). Za parlamentem vykukuje palác Holyrood, v červenci nepřístupný. Hle, hostinec! A pivo. To jsem rád, že jsem přežil! Fotím si tričko. Podnik se jmenuje Kilderkin. Kilderkin je tradiční dutá míra: půl barrelu, neboli dva firkiny. Je třeba rozlišovat beer kilderkin (18 gallonů), ale kilderkin (16 gallonů) a imperial kilderkin (18 imperial gallonů); je to prosté (viz). V obchodu pana Singha jsme konečně sehnali holmesovskou čepici velikosti XL na mou hlavu. Pan Singh, jako správný Sikh, nám ji nechal přinést v jednotě s Bohem. Potkali jsme bronzového básníka Roberta Fergussona, který se volně prochází po Královské míli, kde najdete lecos: celoroční Vánoce, básníkovu hospodu, historický autobus, plnicí stanici, putyku pojmenovanou po člověku, který se stal předlohou k příběhu Jekylla a Hyda, podivné postavy, ba i strašidla. A hned za rohem u hotelu divnou ochranku. Proč ta policie a fotografové?. Projelo auto se znakem Nejvyššího skotského herolda, jehož dvůr určuje heraldická pravidla. Jedna paní nám sdělila, že pojede královna. Měli jsme akorát čas na návštěvu sochy Bobbyho. Ten prý hlídal 14 let hrob svého pána. Když ohlásili jednu hodinu výstřelem z děla, šel do hospody na lunch. Moc dojemné! Teď už čekáme, s námi dav za mírné policejní asistence. Z okna už asi něco vidí. Projíždí postupně tři motocykly, pak limuzína, v ní Alžběta a Philip. Lidé radostí šílí. Rozdělili jsme se: Věra šla do knihkupectví, Ondra do hudebních nástrojů, já na hrad kolem dudáka, který učil černocha na dudy. Na promenádě před branou do hradu čeká pár lidí a policie. Před branou stráž. Kombinace kiltu, moderního samopalu a barvy pleti mě fascinovala. Každých deset minut pochodovali. Pak nás diskrétně vypudili před hrad. Motorka, limuzína, rozmazaná královna a vévoda, v dalším voze dáma a kdosi se šavlí. Dole pod hradem jsem potkal černý autobus s nápisem LONDON NECROBUS, jízdenky si můžete zajistit ZDE. My jsme jeli obyčejným. Unavení, spokojení. Přede mnou seděla jakási Zuzanka.
3. července

Text: Karel Tampier
Foto: fšichni

Zpět na stránky: