SKOTSKO
2014
Věra Klásková
Karel Tampier
Ondřej Pour
Obsah:
Skok do Němec
Se sýry přes moře
Hurá do Skotska!
Edinburské obrázky
Královská jachta
Kámen, loď a tradice
Nadzvuková whisky
Kanály, monument a hry
Hazard, pes a královna
Hrady, ptáci a vítr
Na Vysočinu!
Lokomotivy, udírna a ruiny
Po stopách H. Pottera 1
Po stopách H. Pottera 2
Podél jezera pro flašku
Co nosí Skot pod kiltem?
Zpět do Němec
Hezký Koblenz
Ve Skotsku bylo dobře...
MAPA >>>>>
PO STOPÁCH HARRYHO POTTERA 1
Fort William, nádraží. Připadám si jako Harry Potter, když měl poprvé jet do školy. Jsou tu ale drobné odchylky: vlak odjíždí z 2. nástupiště, nikoli z 9¾, nemuseli jsme projít zdí, ale přišli jsme dveřmi jako ostatní mudlové, nejedeme z Londýna, ale z Fort Williamu a nejedeme do Bradavic, ale do Mallaigu. A asi také nepojedeme tak rychle, jak by tenhle vůz mohl: 100 MPH ≅ 161 km/hod. Vlak tu stojí, ještě jsou volné jízdenky. My jsme si je koupili dávno předem přes internet; teď jenom najít svá místa. Povedlo se to až na druhý pokus, neboť britské číslování sedadel je zcela jiné než naše. Zákaz používání toalet ve stanicích je stejný. Už sedíme, jedeme, vezou mi kafe, Věře čaj. Všichni fotografují přírodní krásy, kolem trati zase zevlouni fotí vlak. Po více než hodině jízdy zastavujeme v Glenfinnanu a probíhá křižování, které jsme viděli včera zvenčí. Asi za čtvrt hodiny míjíme jezero Eilt a po další půlhodině krátce zastavujeme v nejzápadnější stanici Spojeného království.


12.20, konečná. Všichni se hrnou ven z vlaku, málem jim nástupiště nestačí. Vítá nás místní Šporcl s modrými houslemi. Vrzal příšerně. Pak jsme nalezli knihkupectví, patrně nejmenší na světě. Odešli jsme bez úlovku. Někteří spolucestující z vlaku posedávají na lavičkách a krmí se, jiní pobíhají kolem a žasnou nad cenami v hospodách, které jsou vyšší než velké. Městečko je prťavé, takže po shlédnutí zavřeného salónu krásy a několika lodí v malém přístavu zakopáváme o stojku s nabídkou, které nelze odolat. Rybička s hranolky za pouhé dvě stovky, no nekup to! Objednali jsme vytoužený pokrm v suterénní kuchyňce a čekáme. Už je to tady. Bylo to čerstvé a dobré, i když poměr ceny a výkonu bychom si představovali příznivější. Kolem nás se motaly zvláštní týpky a skotský průvodce. Jediným pozitivem naší návštěvy Mallaigu bylo, že Věra koupila v antikvariátu knihu, kterou několik let sháněla. Zpátky na nádraží. Je dost času na prohlídku vlaku. Vůz první třídy má luxusní interiér. Za ním je jedna 2. třída, pak bufetový vagon. Následuje vůz s obchodem se suvenýry, kanceláří a čtyřmi kupé ve stylu Harryho Pottera. Zbytek vlaku tvoří tři vozy 2. třídy. Na nástupišti stojí další vláček. A všude samý racek chechtavý. Nebo snad žebravý? A jak se množí!


Jedeme zpět, už jsme u jezera. Fotím , fotí Věra. V Glenfinnanu se potkáváme s odpoledním parním vlakem a propukají fotografické orgie. Zvláště poté, co vjíždíme na viadukt. Už jsme za ním. V 16.00 je po všem. Vítejte ve Fort Williamu!   Větší fotky ZDE. A polské video.
8. července






Text: Karel Tampier
Foto: fšichni

Zpět na stránky: