SKOTSKO
2014
Věra Klásková
Karel Tampier
Ondřej Pour
Obsah:
Skok do Němec
Se sýry přes moře
Hurá do Skotska!
Edinburské obrázky
Královská jachta
Kámen, loď a tradice
Nadzvuková whisky
Kanály, monument a hry
Hazard, pes a královna
Hrady, ptáci a vítr
Na Vysočinu!
Lokomotivy, udírna a ruiny
Po stopách H. Pottera 1
Po stopách H. Pottera 2
Podél jezera pro flašku
Co nosí Skot pod kiltem?
Zpět do Němec
Hezký Koblenz
Ve Skotsku bylo dobře...
MAPA >>>>>
CO NOSÍ SKOT POD KILTEM?
Je pořád krásně, hory na protějším břehu Loch Linnhe jsou jak malované. Jdeme naposled s kopečka do města: schůdky, můstek, silnice, parkoviště, zkratka, pěšinka, ufff, jsme dole. V naší chatrči není připojení k internetu, takže kráčíme přes celé město do centra nevisport, kde je útulná kavárna s wifinou. Na oběd se vracíme do restaurace, ve které jsme udělali dobrou zkušenost v první den zdejšího pobytu. Nad hospodou Ben Nevis je restaurace Munro (tak se tu říká hoře vyšší než 3000 stop). Hrneme se k oknu, je tam nádherný výhled na jezero. V zápětí přichází okamžik pravdy: Na příborníku stojí štrikovaný dudáček, sama majitelka hospody ho štrikovala. Smíme si ho půjčit. Copak asi má pod kiltíkem? Hle!

Po obědě muzeum. Šup dovnitř! První místnost je věnována skotským komandům, jejich výbavě včetně vojenských kajaků, nožů a speciálního spodního tílka. V další části expozice jsou zbraně starší. Hliník se neodstěhoval do Humpolce, ale těží se tu v okolí. Tady ho máte celý blok. A co je toto? Inu, stůl na birching, tedy vyplácení metlou. Poslední exekuce ve Fort William byla provedena v roce 1948! A toto je hůl Iaina Loma, jednoho z největších keltských básníků. Samozřejmě jsou tu obvyklá vycpaná zvířátka, některá pro nás i neobvyklá. Ještě něco z doby bronzové, něco z hor, staré šaty, některé hodně skotské. A pak - zub prince Karla Eduarda, keltské harfy, věci venkovské i městské, křeslo z Orknejí (asi 1937).

Nakupujeme drobné dárky, prodavačky jsou velmi ochotné. Jdeme se podívat do episkopálního kostela sv. Ondřeje. Na starém hřbitově je k vidění zvláštní keltský kříž. Vnitřek chrámu připomíná jeskyni. Zaujal nás zejména velmi zlatý orel. Na severovýchodním kraji města stojíme s úžasem před tabulí, která označuje pobočku rozsáhlé skotské univerzity. Budovy mají trochu zvláštní. A hned vedle je další pozoruhodná instituce, výcvikové středisko potápěčů, takže toto asi nebude obří láhev, ale spíš nějaký batyskaf. Do jezera Linnhe tu vybáhá dlouhé molo, na kterém mají potápěči své objekty. Vstup zakázán. Do zbytků pevnosti se smí. Pod hradbami je kamenitá pláž. Moji miláčkové už zase sbírají nějaké fujtajblíky. Je to tam všechno roztomilé. Kolem plavou kachničky, v pevnosti je dělíčko. Má i kuličky. Vzdalujeme se od pevnosti po nábřeží. Chodník je od vozovky oddělen pruhem, na nějž jistě žádný motorista nevjede. Tak ještě poslední pohled na jezero a na hospodu. Za jejími okny jsme se měli podvakrát dobře. Bronzový strejda má dneska společnost. Na závěr prťavý blahočet. Zdá se, že se po Evropě šíří.
11. července

INVERNESS-SHIRE


UHI

Text: Karel Tampier
Foto: fšichni

Zpět na stránky: