SKOTSKO
2014
Věra Klásková
Karel Tampier
Ondřej Pour
Obsah:
Skok do Němec
Se sýry přes moře
Hurá do Skotska!
Edinburské obrázky
Královská jachta
Kámen, loď a tradice
Nadzvuková whisky
Kanály, monument a hry
Hazard, pes a královna
Hrady, ptáci a vítr
Na Vysočinu!
Lokomotivy, udírna a ruiny
Po stopách H. Pottera 1
Po stopách H. Pottera 2
Podél jezera pro flašku
Co nosí Skot pod kiltem?
Zpět do Němec
Hezký Koblenz
Ve Skotsku bylo dobře...
MAPA >>>>>
HEZKÝ KOBLENZ
Přímo z postele zírám na šíleně modrou stěnu. Vítají mě. Jdu se oblékat. Jsem vítán i ve skříni. Panebože proč, pořád? To welcome tam viselo snad i na záchodě. Chceme se podívat do města. Autobusy jezdí každou hodinu ve stejný čas. Ovšem kromě té, ve kterou jsme přišli na zastávku! Nu, půjdeme na další pěšky. Po Mosele plují lodičky, slunéčko dává dozrávat vínu a ejhle, už jsme v Koblenzi. Teprve ve čtvrti Lay, ale je ještě brzy, tak vesele pokračujeme. Smích nás v příští půlhodině přešel. Řeka se kroutí, nikde nic, téměř běžíme. Na další zastávku jsme dorazili s jazyky na vestách těsně před autobusem. Ten nás vysypal ve stanici Hauptbahnhof, kde jsme objevili úžasné čokoládové projevy fotbalového vlastenectví. Včera Němci vyhráli mistrovství světa; co by dělali s těmi pamlsky, kdyby prohráli? Cestou do centra jsme narazili na neuvěřitelnou kašnu. Všemožné potvůrky poťouchlého vzhledu; téhle někdo nasadil brejle. O kus dále další kašnička. Pokračujeme kolem zvláštního pomníku. Oslavovaný pán byl 22 let premiérem země Porýní-Falc. Blížíme se k soutoku Mosely a Rýna. Tady stojí obrovitý památník císaře Viléma I. Ten člověk sjednotil Německo, porazil Rakousko a Francii (viz) a teď tu sedí na koni, celý bronzový, a pod ním francouzský cikán hraje francouzské šansóny. Inu, Evropa. Hned vedle je stanice lanovky. Vešli jsme a po chvilce ji opouštíme v kabince směrem vzhůru. Výhled na Rýn a postupně se rozšiřující panoráma centra Koblenze vybízejí k fotografování. Už jsme skoro nahoře. V parku u pevnosti Ehrenbreitenstein stojí zvláštní rozhledna, ze které je kromě hezkého pohledu na Viléma vidět v dálce jadernou elektrárnu Mülheim-Kärlich. Zprovozněna 1986, odstavena 1988 (viz). Ještě pohled k pevnosti, pak procházka parkem. Copak to tu je? Nu přece módní cvičítka, na kterých moji miláčkové okamžitě začínají zkoumat svou fyzickou kondici. Očividně se radují. V parku se dá i odpočívat a roste tu echinacea (třapatka). Konec radovánek, šup do stanice, jedeme dolů. Zajímavý pohled na Rýn pod soutokem: To černé je voda z Mosely, to hnědé z Rýna. Lanovku vymysleli dobře.

Oběd v restauraci Garten Eden pojal Ondra opulentně. Kolem se motal drzý pták a obtěžoval hosty. Interiér restaurace je zvláštní, na záchod se jde přes jezírko se živými rybičkami. Na nábřeží se fotografovali svatebčané. Panna nevěsta, celička v bílém, byla velmi žádoucí. Co jsme ještě viděli? Podivný kostel, auto se zajímavým číslem, kašnu zobrazující dějiny města, pomník J. Müllera (viz) a mnoho dalšího, fotky ZDE. Pod zvonkohrou je vchod do moderního kostela, kde mají smysl pro humor: Nechtěl bych teď být milým Bohem, modlí se papežové před fotbalovým finále. Na nádvoří radnice je socha, před ní mokrý flek. Plastika zobrazuje chlapečka. On snad salutuje? Jejda! Plive! Každé tři minuty, velkým obloukem. Ćekáme na autobus, v nové tašce nové flašky. Místní aktivista na nás poslal policii. Ta se smála. :o)
14. července


KOBLENZ

Text: Karel Tampier
Foto: fšichni

Zpět na stránky: