NASHVILLE
2011
Věra Klásková
Karel Tampier
Ondřej Pour
 
Obsah:
Přes oceán
Do Nashvillu
Město 1
Město 2
Hall of Fame
Jedeme autem
Do palírny
Do vězení
Vlak a jídlo
Plantáž
Večerní Nashville
Ryman Auditorium
Koncert v RA
Opryland - showboat
Shotgun Red a W. Nelson
Koncert v GOO
Franklin
Neděle
Loretta Lynn
Casey Jones
Capitol
Holiči a muzea
Domů
MAPA   >>>>>
DO NASHVILLU
Letiště LaGuardia, terminál DELTA Airlines. Odtud se létá do menších měst. Neděle, pozdní odpoledne a všichni se vracejí z New Yorku domů. Dokonalá přehlídka všech možných různobarevných amerických obyvatel. V odbavovací hale to hučelo jako v úle. Byli jsme tam asi jediní cizinci. Všechny nápisy a rozhlasová hlášení tam mají v angličtině a ve španělštině. Odbavení bylo drsné. Informátorka v hale považovala naše kufry za palubní zavazadla a poslala nás s nimi rovnou do prostoru, kde nás zuli a šacovali. Věra měla v kufru nůž. Dvoumetrovému uniformovanému černochovi se nelíbila ani Věra, ani nůž. Pravil něco jako „co s tím budete dělat?“, Věra opáčila také něco jako „co s tím budete dělat?“, no velká sranda. Nakonec nás vyhnali k pultu na odbavování zavazadel a celá procedura se ještě jednou opakovala. Neměli nás rádi. Ale prošli jsme, už sedíme u odletové brány a koukáme, jak nám připravují letadlo. Už to trvalo dlouho, Ondra spal vsedě.
V Nashvillu jsme přistáli v neděli po desáté večer. Vedro jako v prádelně: bylo období tornád a povodní. Krásná odbavovací budova, všude položené koberce, jižanský luxus. Pusto, prázdno, jenom asi dvacet cestujících z našeho letadla čekalo ve výdeji kufrů. Všechno hezké, ale Věra zoufale hledala ono místo. Ani WC, ani Toilette, ani Ladies. Zoufalství. Pak nás napadlo nahlédnout za roh chodby, kde byl nápis RESTROOM - a hle! Trefili jsme se! To byl náš první kontakt s přehnanou korektností, se kterou jsme se pak setkávali i jinde.
Ubytování jsme měli objednané v Homewood Suites by Hilton na Church Street, přímo ve středu města. Ryman Auditorium pěšky pět minut, Country Music Hall of Fame deset. Broadway s většinou pubů, klubů a obchodů dva bloky od naší ulice. Zbytkem výpravy jsem byl velmi chválen za nalezení tohoto doupátka. A bylo to levné! Jako senior jsem měl slevu, takže celá ta nádhera stála §107,- za jednu noc včetně snídaně a od pondělka do čtvrtka také včetně večeře! Další americký šok. Měli jsme pohodlný pokoj s dvoulůžkem, rozkládací pohovkou, kuchyňským koutem, a s rychlým připojením k internetu. Hned jsme se radostně seznámili se sociálním zařízením. Kromě mnohokrát popsaného amerického splachování záchodu mě fascinovala sprcha (na obrázku vlevo). Růžice trčí napevno ze zdi. Pod ní je páka. Když ji vychýlíte pryč od stěny, počne na vás tryskat studená voda. Když s pákou točíte, regulujete teplotu kapaliny, ale až za chvilku. Mnohokrát jsem jektal, pokud jsem se neopařil. Pochopili jsme, že se jedná vlastně o obrovitý penzión, který vybudovali z bývalého lékařského domu. Z původního nádvoří vznikla obrovitá dvorana. Není tam normální restaurace pro veřejnost a poskytují jenom některé hotelové služby. Byli jsme tam jediní cizinci, jinak osazenstvo tvořili všemožní úředníci na služební cestě a pak ti, co to mají levnější: vojenští veteráni a důchodci. Rozumět jim bylo velmi obtížné: hovoří totiž rychle a šíleným jižanským dialektem, přízvuky jinde, samohlásky podivné. Nashville, Tennessee se řekne asi takhle: náášvil tenesíííe. Ano, opravdu vyslovují to poslední e! :o)
8. května
NEW YORK

NASHVILLE, TN





Text a foto:
    Karel Tampier

Zpět na stránky: