WALES
2015
Věra Klásková
Karel Tampier
Ondřej Pour
Obsah:
Do Francie
Salisbury
Sarum
Do Walesu
Železárny
K moři
Caerphilly - Caerleon
Stromy ve svetrech
Talíře, whisky a Ondra
Přes knihy do vsi
Mašinky a vodopád
Hrad a hory
Muzeum břidlice
Výlet v dešti
Kopec a moře
Hrad a tkalcovna
Zmoknout a na trajekt
Lucembursko a domů
MAPA >>>>>
MAŠINKY A VODOPÁD
Šťastná matka sedí se svým navráceným synem před pastouškou, ve které budeme týden bydlet. Jsme ve vesnici Penmachno, na území bývalého knížectví Gwyned, ve kterém kdysi vládl Llywelyn ap Iorwerth (zvaný Veliký), asi nejvýznamnější velšský šéf. Kromě jiného dokopal anglického krále, aby podepsal Velkou listinu svobod roku 1215. Více o něm na wikipedii. Seznámili jsme se s nejbližším okolím. Kostel s poněkud zpustlým hřbitovem má typickou dřevěnou „klenbu“ a je asi hojně využíván: dětský koutek, naleštěné harmonium, ba i knihovna. Ponechej si, nebo vrať! A takovýto pták to všecko střeží. Fotogalerie ZDE.

Vyrazili jsme do Betws-y-Coed. Na začátku obce je známé nádraží. Moji spolucestovatelé vystoupali na lávku přes koleje a začali klofat do chytrých mobilů. Též jsem vystoupal, rozhlédl se, užasl a začal fotit. Spatřil jsem několikery koleje o různém rozchodu a prťavé muzeum, ve kterém lze vidět krásné modely a další exponáty. Po kolejích jezdí vláčky s parní lokomotivou nebo lokotraktorem a starobylá tramvaj, po nejužších se vozí děti s kopce. Chlapci vedle řídí elektrická autíčka. A ze starého vagonu je funkční hospůdka s příjemným interiérem a výhledem na současné nádraží. Prostírání je z břidlice, která se v tomto kraji všude těží. Dělají tu z ní lecos. Na nástupišti mají nosorožce, před nádražím gorilu. Fotky z nádraží najdete ZDE. Cestou k parkovišti jsme odbočili brankou na hřbitov s kostelíkem sv. Michala. Uspořádání lavic je tu neobvyklé. Náhrobek patří muži jménem Gruffyd ap Dafydd Goch (†1365), nelegitimnímu synovi Dafydda III. Za hřbitovem je řeka Conwy lanová lávka a o kus dál litinový most Waterloo Bridge z roku 1815. Fotogalerie ZDE. Kousek zpátky k Penmachnu bylo možno u restaurace zaplatit v brance, užasnout nad živým ptáčkem a sestoupit na plošinku, ze které v roce 2007 asi spadl desetiletý Sean. Nebo lezl dolů k vodopádu, který tu mocně zurčí.


Navečer jsme vtrhli do místní hospody, či spíše klubovny. Místní nejprve zírali na bednu, pak ten holohlavý muž přenechal výčep staršímu kolegovi, sedl si ke sloupu, vzal papír a kladl různé otázky. Začal pub quizz. Věra jediná věděla, že Thatcherovou hrála ve filmu Meryl Streep (ostatní přítomní zírali) a pak přišla bomba! Holohlavý quizz leader položil otázku z fotbalu: „What is a Panenka?“. Velké ticho, ale ne dlouho. Vyskočil Ondra, vysvětlil, co to je Antonín Panenka, co to je „vršovický dloubák“, a dokonce onu penaltu pantomimicky předvedl! Z hospody, kde pánové nesmějí chodit na dámské záchody, jsme odcházeli se slávou. Jo a holohlavec měl v papírech jakousi chipped penalty, něco jako zalomená penalta - no nevim, dloubák je lepší. Jdeme do našeho přespávadla, je krásný večer. Míjíme chaloupku s nečekaným jménem, slunce zapadá a zlatí ovci rouno.
16. srpna


LLYWELYN
AP IORWERTH

Text: Karel Tampier
Foto: fšichni

Zpět na stránky:

http://www.betws-y-coed.com/