WALES
2015
Věra Klásková
Karel Tampier
Ondřej Pour
Obsah:
Do Francie
Salisbury
Sarum
Do Walesu
Železárny
K moři
Caerphilly - Caerleon
Stromy ve svetrech
Talíře, whisky a Ondra
Přes knihy do vsi
Mašinky a vodopád
Hrad a hory
Muzeum břidlice
Výlet v dešti
Kopec a moře
Hrad a tkalcovna
Zmoknout a na trajekt
Lucembursko a domů
MAPA >>>>>
MUZEUM BŘIDLICE
Prohlídku jsme zahájili v dělnické jídelně. Pak jsme se dali do obchůzky areálu podle papíru, který jsme vyfasovali u vstupu. Muzeum je vlastně bývalá továrna, ve které vyráběli stroje pro těžbu a zpracování břidlice. Všechny stroje byly v oněch dobách (1. polovina 19. století) poháněny obrovitým vodním kolem, které přes převody ozubenými koly otáčelo transmisí (tedy dlouhatánskou hřídelí), která procházela pod stropem všemi dílnami. Jednotlivé stroje pak naháněly řemeny. Stroje tu jsou k vidění všemožné: třeba taková řezačka na břidlicové desky nebo soustruh na dlouhé hřídele potěšily mé oko strojního inženýra. Je tu i modelárna, v níž vyráběli modely pro slévárnu. Vše zachovalé, vesměs funkční! Ve stanovené hodiny předvádí zručný muž ruční řezání břidlice. Břidlicové tabulky mají normalizované rozměry a podle toho i jména! Chlapíkovi jsme zatleskali a koukli ještě do kovárny. Ta se zvenku pozná podle řady komínků nad jednotlivými výhněmi. Řada mechnismů je i na dvoře. Tohle je kuriozní drezína s ručním dvojmužným pohonem. Fotogalerii najdete ZDE.


Odcházíme spokojeni s čerstvými zážitky. Na stanici je připraven k odjezdu další vlak. Odjíždíme také, leč máme červenou. Ten vlak má přednost. Necháváme Snowdonii za sebou se zvláštním pocitem: asi budeme víc vzpomínat na hrad Dolbadarn a strojírny než na hlavní atrakci - horu Snowdon. Ostatně, stává se nám to opakovaně. Sbírka pastí na turisty se stále rozrůstá.


Cestou do Penmachna ještě krátká zastávka. U silnice se krčí podivné stavení. Za ním lze (poněkud obtížně) zaparkovat. Je to Ugly House, velšsky Tŷ Hyll, tedy ohyzdný, ošklivý, šeredný či škaredý dům. Jak chcete. Mně nepřipadá moc škaredý; spíš je podivný, o což jeho architekt patrně usiloval. Patrně však žádný architekt původně neexistoval, pouze možná až v době, kdy z toho dělali čajovnu. Legendu i historii té chatrče najdete na webu. Mají i facebook. Všechno je BIO! Včetně záchodu, na kterém nás radostně vítají. Příkaz na víku toalety nechápu. Urinal je pisoár. Ten tam nebyl, pokud se pamatuji. A co když chci kakat?
17. srpna

Text: Karel Tampier
Foto: fšichni

Zpět na stránky: